Cabernet Sauvignon

Charakteristika vína

Barva: intenzivně červená.
Vůně: po černém rybízu.
Chuť: travnatá, drsnější, zráním nabývá plnosti a odrůdového charakteru vína.
Pro své pozdní zrání je odrůda určena do nejteplejších částí vinařské oblasti Morava — podoblasti mikulovská, velkopavlovická, znojemská a slovácká v oblasti Mutěnic a Podluží. Víno obsahuje hodně červeného barviva a má výraznou odrůdovou chuť. Zraje pomalu a stárnutím nabývá na kvalitě. Ve francouzské oblasti Médoc zrají tato vína až tři roky v dubových sudech s obsahem 225 l - barrique.
Je to odrůda, která si vydobyla pro vynikající jakost a dlouhou uchovatelnost červených vín nejvyšší uznání. Zráním víno získává vynikající jakost. Cabernet Sauvignon se rozšířil po celém světě a mnohých oblastech dává nejlepší vína.
Odrůda se také stala rodičem pro křížením vypěstovanou odůdu Alibernet, z níž byly dalším křížením s jinými odrůdami postupně získány další již uznané odrůdy tzv. cabernetové rodiny - Neronet, Rubinet, atd. (o všech zde v naší Encyklopedii také píšeme).

Vhodnost k pokrmům

Maso: ryby: tmavé maso, zvěřina.
Sýry: tvrdé sýry.
Ostatní: kaviár.

Původ

Jde pravděpodobně o křížence odrůd Cabernet Franc x Sauvignon (Cabernet Franc je křížencem s révou lesní). Odrůda Cabernet Sauvignon existovala pravděpodobně již v době římské.
V polovině 16. století se o její rozšíření zasloužil kardinál Richelieu prostřednictvím svého správce Bretona, především v okolí Bordeaux. Cabernet Sauvignon dnes společně s odrůdou Merlot tvoří světoznámá bordeauxská vína. Dnes tvoří Cabernet Sauvignon asi 75 % sortimentu oblasti Médoc. Postupně se zde stabilizovala výroba kvalitních bordeauxských vín.
Z Francie tato odrůda pronikla téměř do celého světa, což  svědčí o její plasticitě. Koncem 20.století se stala nejmódnější modrou odrůdou. S úspěchem se pěstuje v Jižní Americe, jižní Africe, nebo Austrálii. V Evropě jsou malé výsadby v severní Itálii a Jugoslávii, Řecku, Maďarsku, Bulharsku a Rumunsku. U nás brání většímu rozšíření této odrůdy její pozdní zrání, přesto se v ČR pěstuje již několik desetiletí. Průměrný věk porostů osázených touto odrůdou však činil ke konci roku 2004 asi 4,2 let. Odrůda je v Listině povolených odrůd zapsána od roku 1980. Na Slovensku jsou malé plochy v malokarpatské oblasti, v okolí Krtíše a Levic. Je zapsána v Listině registrovaných odrůd na Slovensku.
Udržovateli odrůdy v ČR jsou: AMPELOS, Šlechtitelská stanice vinařská Znojmo, a.s.; Ing. Alois Tománek; Ing. Miloš Michlovský, CSc.; Šlechtitelská stanice vinařská, s.r.o., Polešovice; Šlechtitelská stanice vinařská Velké Pavlovice, s.r.o.

Charakteristika odrůdy

Je to pozdní moštová odrůda. List je středně velký, tvar čepele pětiúhelníkovitý, sedmilaločný s mělkými horními bočními výkroji. Vrchní strana čepele listu je středně až silně puchýřovitá. List svým členěním působí velmi dekorativně. Hrozen je středně velký s ouškem, středně hustý s krátkou stopkou. Bobule je malá až středně velká, kulatá. Barva bobule je modročerná, dužnina je bez zbarvení. Chuť dužniny je kořenitá. Doba rašení oček je střední. Růst je středně bujný s polovzpřímenými letorosty.Sklizňová zralost začíná v druhé polovině října.
Proti napadení plísní révovou a padlím révovým je odrůda méně odolná, proti napadení plísní šedou je odolná dobře. Proti poškození mrazy je odrůda vzhledem k dobrému vyzrávání dřeva odolná také.
Důležité je odrůdu Cabernet Sauvignon vysazovat odrůdu jen do nejteplejších poloh v nejteplejších podoblastech oblasti Morava. Upřednostňuje písčité a hlinitopísčité půdy, dobře snáší sucho, ale vyžaduje teplo. Je to odrůda vhodná i do skeletových půd. Pro úrodné půdy je vhodné vysoké vedení, v chudších půdách pak vedení střední a řez na polotažně. Zatížení je vhodné 10 až 12 oček/m2.
Pro sušší a vápenité půdy je vhodné použít podnože "Crâciunel 2" a "Teleki 5C", pro úrodnější půdy a větší tvary pak podnož "125 AA".
Úrodnost je střední - v průměru 6 až 9 tun z hektaru při cukernatosti 18 až 20° ČNM a obsahu kyselin 9 až 10 gl. Vína mají bohatý obsah taninu a antokyanů, ale i kyselin.