Chardonnay
také - Pinot Chardonnay, Chardennet, Chardenai, Chaudenay, Beaunois, Melon d´Arbois, Epinette, Morillon (ve Štýrsku), Aubaine, Beaunois, Feinburgunder, Melon blanc, Morillon, Muscadet, Weisser Clevner, Meroue, Obaideh (arabsky)
Charakteristika vína
Barva: světle žlutá
Vůně: ovocná, po jablkách, může být i méně výrazná až neutrální.
Chuť: V chuti připomíná lískový ořech nebo banán. Víno je kořenitější s pikantní kyselinkou, je plné a extraktivní.
Víno je vhodné k delšímu zrání v láhvi. V současnosti je velmi módní a
znalci vyhledávané. Je také vhodné pro výrobu jakostních šumivých vín,
i barique. Ve francouzské oblasti Champagne se používá také k výrobě
šampaňských vín. Když srovnáme Chardonnay s vínem sesterské odrůdy
Rulandské bílé, vítězí Chardonnay. Poskytuje plnější, harmoničtější
vína s vyšší koncentrací látek primárního buketu. Konzumenta si získá
jeho nenapodobitelná kořenito-akátová vůně (mladé voní po zelených
melounech), která se ležením ještě prohlubuje. Vyšší obsah kyselin a
extraktivních látek navíc podporuje sebevědomý potenciál vína. Ten
kromě toho umožňuje i bezproblémovou výrobu barikových vín. S pitím
dobrých ročníků chardonnay (2000, 2002) dnes, v roce 2004 nespěchejte,
dozrají až za pár let. Sáhněte raději pro ročník 1997.
Vhodnost k pokrmům
Maso, ryby: Mírně upravené hovězí a vepřové maso, drůbež. Vyzrálé víno
k bažantovi, divočině. Vína s vyšší kyselostí taktéž k ústřicím.
Sýry: měkké sýry s bílou plísní.
Ostatní: paštiky, hustší polévky a bílé omáčky.
Původ
Pochází z Francie (Burgundska), z níž jsouhlavně tvořena vína oblasti
Chablis. Od 80.let dvacátého století zaznamenala odrůda Chardonnay z
pohledu vinohradnického, vinařského i marketingového obrovskou,
dramatickou expanzi. Magické pojmenování odrůd si pravděpodobně nejdřív
získalo obchodně lehce zmanipulovatelného amerického konzumenta, který
vyvolal celosvětovou „chardonnaymanii“. Neznamená to však, že by
Chardonnay nebyla skvělá odrůda. Je nejen skvělá, ale i vděčná a
univerzální. Neposkytuje pouze prvotřídní suchá tichá vína, vhodná i na
barikové zušlechťování, ale je i vhodnou odrůdou na výrobu šampaňských
a šumivých vín. Nejslavnější chardonnay se pravděpodobně rodí v
Burgundsku. Kdo jednou ochutnal burgundský Meursault či Montrachet,
bude jistě souhlasit.Chardonnay pravděpodobně pochází ze Středního
východu, z Libanonu, kde se nazývá Meroue, či Obaideh. Tak to alespoň
tvrdí vinaři ve vesničce Chardonnay v burgundském regionu Maconnais.
Shodou okolností tam, ale i v Rumunsku a na Novém Zélandu se vyrábí
verze botrytického, přírodně sladkého chardonnay. Ještě před nedávnem
se tato odrůda, prý mylně, zařazovala do čeledě Pinot. Mnoho Francouzů
zase tvrdí, že Chardonnay je bílou mutací Pinot Noir. Možná právě proto
mnozí Burgunďané nazývají tuto odrůdu Pinot Chardonnay. A aby to bylo
ještě komplikovanější, je jen ve Francii zaregistrováno 34 klonů této
odrůdy!
Charakteristika odrůdy
Je bujného růstu. Od Rulandského bílého se liší tím, že řapíkový výřez
listu má lyrovitý tvar s ohraničující holou nervaturou, bez listové
čepele. Později dozrává, sklizně jsou poněkud nižší nežli u Rulandského
bílého, ale jakost vína je vyšší.Statistika z let 1996 až 1999 je víc
než výmluvná: největší podíl úrody v kategoriích kabinet, pozdní sběr a
výběr z hroznu připadá na odrůdu Chardonnay. Hrozny této odrůdy
dozrávají koncem září, začátkem října. Vyžaduje prvotřídní polohy a
sušší, kamenité půdy s vyšším obsahem vápníku. Je možné ji pěstovat na
středním i vysokém vedení s řezem na delší tažně. Dosahuje středního až
vysokého výnosu (8 až 12 tun z hektaru). Podle francouzských zkušeností
však šarm „zlatého“ chardonnay vynikne při úrodě 3 až 8 t/ha.
Datum: 16.05.2006