Frankovka

Charakteristika vína

Barva: tmavě rubínová.
Vůně: připomíná jádra peckovin, někdy jemně skořicová.
Chuť: Plná, příjemně drsná - víno je pikantní. Mladá vína bývají tvrdá, zvýrazněná trpkostí po tříslovinách, extraktivní s vyšší kyselinkou. Víno vyzrává do bohaté šíře.

Odrůda je mezi pěstiteli oblíbená, vhodná k pěstování na štěrkovitých a sprašových půdách, na terasách v teplých lokalitách. Výnos je střední, hodnota závisí na kvalitě selekce rozmnožovacího materiálu.
Víno je velmi dobré kvality, nižší barvy s vyšším obsahem tříslovin. Vhodné pro zraní v láhvi. V dobrých letech při odpovídajícím zatížení poskytuje i vína s přívlastkem.
Víno je vhodné do archivu, využívá se také k výrobě barrique. Říká se o něm, že je rozmarné jako nestálá žena a že má všechny její dobré i špatné vlastnosti.

Vhodnost k pokrmům

Maso, ryby: zvěřina, tmavé maso, drůběž.
Sýry: sýry se zelenou plísní, sýry s ušlechtilou plísní.
Ostatní: těstoviny.

Původ

Je to velmi stará odrůda, která podle některých pramenů má německý původ. Odtud se odvozuje i její jméno. Jiné prameny kladou její pravlast do Dolního Rakouska, odkud se v 18. století rozšířila. Podle názvu L(e)imberger se ji připisuje původ z okolí města Lemberg v Chorvatsku. Málo pravděpodobné je tvrzení, že pochází z Alsaska. Pochází však pravděpodobně z území dnešního Rakouska nebo Chorvatska. Je to kříženec odrůdy "HEUNISCH". V Rakousku se pěstuje na 5,5% plochy vinic a to hlavně v oblasti Burgenland (tam na 17% vinic), v Maďarsku (severovýchodní oblast Eger), v Německu (oblast Württemberg), také na Slovensku, u nás na Moravě a v zemích bývalého SSSR. Rovněž v Maďarsku je rozšířena v okolí Šoproně a hlavně na jihu. Na Slovensku jsou známé lokality pěstování Bratislava Rača a Levicko. Ve vinařské oblasti Čechy se pro své pozdní zrání nepěstuje, ve vinařské oblasti Morava tvoří její podíl na celkové ploše vinic posledních šedesát pět let 4 až 5%, kolem roku 2004 se její plocha zvýšila na 7%. Průměrný věk vinic osázených odrůdou Frankovka činí 13 let. Je druhou nejrozšířenější modrou odrůdou na Moravě. Hodně se pěstuje ve vinařské podoblasti Slovácko (v okolí Bzence, Strážnice, Podluží) a Velkopavlovické (okolí Brna).
Do Listiny povolených odrůd ČR byla zapsána v roce 1941.

Ve 20.století to byla nejčastěji pěstovaná modrá odrůda na Moravě, ale již před rokem 1900 ji začal nahrazovat Modrý Portugal a později i Svatovavřinecké.
V současné době ji reprezentuje pět povolených klonů v roce 1988: PO-22/4, PO-275/i, VP-14/4, VP-6/5 a PO-281/E. Je zapsána také v Listině registrovaných odrůd na Slovensku.

Charakteristika odrůdy

Pozdní moštová odrůda, doporučuje se k pěstování ve vinařské oblasti Morava. Odrůda je bujného růstu, má dobrou mrazuodolnost a plodnost. List je velký, okrouhlý, tvar čepele ledvinovitý, nepatrně tří až pětilaločný nebo bez laloků s velmi mělkými až mělkými horními bočními výkroji. Vrchní strana čepele listu je slabě puchýřovitá.Hrozen je velký křídlatý, středně hustý s krátkou stopkou. Bobule je středně velká až velká, kulatá. Barva bobule je modročerná, dužnina je bez zbarvení. Frankovce vyhovují lepší, nejteplejší polohy a lehce záhřevné půdy se sprašemi. Doba rašení oček je střední. Růst je bujný se vzpřímenými letorosty. Sklizňová zralost hroznů bývá pozdní, začíná v polovině října.

Proti napadení plísní révovou a padlím révovým je odrůda méně odolná až středně odolná, proti napadení plísní šedou je středně odolná. Je náchylná k vadnutí třapiny. Proti poškození mrazy je středně odolná. Snáší sucho i vyšší obsah vápna.
Vzhledem k bujnosti růstu jsou nejvhodnější podnože slaběji rostoucí a brzdící sprchávání, jako SO 4 a Crâciunel 2. Odrůdě vyhovuje střední vedení s řezem na tažně nebo vysoké vedení s řezem na dva tažně, zatížení 7 až 9 oček/m2.

Výnos závisí na hustotě vysazeného materiálu, běžně se pohybuje kolem 11 t/ha. Aby víno bylo kvalitní, musí hrozny dosáhnout alespoň 17° ČNM. Kyseliny se pohybují mezi 8 až 9 g/l, slupka obsahuje velké množství červeného barviva.
Udržovateli odrůdy jsou pan Ing. Alois Tománek;, pan Ing. Miloš Michlovský, CSc.; Šlechtitelská stanice vinařská, s.r.o., Polešovice a Šlechtitelská stanice vinařská Velké Pavlovice, s.r.o.