Historie obce Holásky

Ves vždy příslušela k modřickému obvodu lenních statků olomouckého biskupství, který tvořila tvrz a městečko Modřice, dále vsi Šlapanice, Újezd, Žatčany, Tuřany, Chrlice, Holásky Dornhof, Holešice, Slavonín, Náměšť na Hané a Biskupice. Roku 1388 zastavil biskup Mikuláš z Rýzmburka tento majetek markraběti Joštovi, v roce 1403 měl modřické zboří v zástavě Heralt z Kunštátu a v letech 1411-1418 Mikuláš z Mochova. Potom se Holásky vrátily pod správu biskupství, ale již roku 1465 je spolu s několika dalšími vesnicemi pronajal biskup Tas z Boskovic Matěji Rajsnarovi. Roku 1568 osvobodil biskup Vilém Prusinovský z Víckova obyvatele od odúmrti a dal jim právo svobodného nakládání s majetkem. Biskup Stanislav Pavlovský z Pavlovic roku 1590 pronajal Holásky, městečka Modřice a Šlapanice a vsi Chrlice, Tuřany, Újezd, Hostěrádky, Žatčany a Želešice Baltazaru Šelndorfovi z Hornšperka. Později patřily Holásky s ostatním chrlickým zbožím jako léno české koruny olomouckým biskupům. Ves zpustla ve třicetileté válce, byla však brzy obnovena. Od roku 1777 patřilo léno olomouckým arcibiskupům a od roku 1864 brněnskému biskupství. Roku 1783 byly robotní povinnosti převedeny na peněžité dávky a některé práce. Obecní pečeť je dochována z roku 1666, pečetní znamení obsahuje kosíř, hrozen, krojidlo a 3 květiny. Obecní les byl z velké části vykácen za první slezské války roku 1742, kdy bylo dřevo použito na opevňování města Brna a Špilberku. V 1. třetině 20. století nabyla obec zčásti průmyslového charakteru. Přičinila se o to výroba a velkoobchod kysaným zelím J.Černého (1924), ledárna firmy Šlesinger a Straka (1925), továrna na cementové stavební díly a stavební firma O.Roučky (1930) spolu s další výrobnou cementového zboží (1930) a mlýn (1935). Roku 1946 přibylo dobývání písku a výroba dětské konfekce. K Brnu byly Holásky připojeny roku 1960. Duchovní správou i školou příslušela ves do Tuřan. Roku 1907 si obec postavila vlastní školu, která byla v roce 1930 přestavěna.

Počet obyvatel