Modrý Portugal

Charakteristika vína

Barva: rubínová
Vůně: jemná, květinová
Chuť: příjemná, sametová, víno je lehčí s nižším obsahem kyselin, jemně natrpklé.
Vína z usměrněné sklizně jsou jemná, květinově aromatická, příjemně pitelná, světle červené barvy.
Víno rychle vyzrává, nedá se déle uchovat, užívá se ke scelování s tvrdými a kyselými víny - které tak zjemňuje. Může dávat přívlastková vína.Vína této odrůdy je spotřebitelská veřejnost zvyklá kritizovat a podceňovat. Nemusí to být vždy pravda. V posledních letech jsme se mohli setkat s takovými portugaly, které nás velmi příjemně překvapí. Modrý Portugal by se měl pít v "předškolním věku". Když je mladý, vyniká v jeho vůni přitažlivost horského ovoce a jeho chuť je měkká, vláčná, méně tříslovinová. Víno této odrůdy by mělo mít rubínovou barvu, vůni ovoce a květin, méně tříslovin a harmonickou, měkkou chuť. Je řeč samozřejmě o portugalu, který byl připraven s citem a dostatečnou dávkou vinařovy profesionality.
Moravské vinařství si zvyklo produkovat mnoho hroznů. Portugal je odrůda, kterou je snadné znásilnit do velkého množství, ale pak nemůže poskytnout kvalitu. Srovnáme-li zdejší portugal se sousedním Rakouskem, kde je jednou z nejrozšířenějších odrůd, jsou tato dvě vína díky agrotechnice úplně jiná. Lepší kvality portugalu lze jistě dosáhnout větším počtem hlav na hektar a redukcí sklizně ( tj. sestříháváním hroznů ). Tato odrůda má podle některých našich odborníků v České republice mnohem větší budoucnost, než např. Cabernet Sauvignon.
Modrý Portugal je navíc odrůda i dostatečně inteligentní a plastická. Dobře se přátelí v kupážích červených vín s frnakovkou i svatovavřineckým.  Modý Portugal také v posledních letech dokazuje, že je odrůdou i s dostatečným „obranným“ potenciálem. Jen silné víno se totiž dokáže ubránit ataku nových prvků vinařské moderny - např. barikové technologii. Setkáváme se však již i s barikovým provedením této sympatické odrůdy.

Vhodnost k pokrmům

Maso, ryby: drůbeží maso, biftek, bažant, kachna, husa, zajíc na divoko.
Sýry: sýrový nářez.
Ostatní: těstoviny, šunka, salám.
Víno Modrý Portugal je lehčí, a hodí se tedy dobře k lehkým pokrmům, třeba k italské kuchyni.
Představte si ho např. k těstovinám, které jsou zamazány tukem a trochou masa. Není-li portugal zcela lahodný (např. z průměrné úrody ročníku 2001), doporučuje se jej podávat trošku podchlazený, jeho nepříjemnosti se tak zmírní.

Původ

Modrý Portugal je středně raná moštová modrá odrůda. Její původ není jednoznačný, v roce 1772 byla převezena z Portugalska do Rakouska. Jeden z pramenů uvádí, že ji do Štýrska přivezl z Portugalska koncem 18.století c.k. vyslanec Friese. Pravděpodobnost této informace je však malá, protože v Portugalsku by jste odrůdu tohoto jména marně hledali. Rozhodně je tato „lidová“ odrůda nejvíc rozšířena ve střední Evropě.V Dolním Rakousku, v okolí Vöslau, ji pěstuje už několik generací vinařů - zde tvoří 8% plochy všech vinic. Pěstuje se i v Německu (na 5% plochy vinic), jižním Tyrolsku, velmi zřídka ve Francii, ale populární je v Maďarsku, Chorvatsku i Slovinsku. Na Slovensku se portugal pěstuje zejména v obcích  Dolné a Horné Orešany, kde má vzhledem ke svému použití sympatickou přezdívku štrúdlák (myšlen makový štrúdl). Na Slovensku je rozšířena také v malokarpatské oblasti a v okolí Skalice. Zde se z ní připravuje spolu s Frankovkou a Svatovavřineckým známkové víno Skalický rubín. V Německu se pěstuje hlavně v rýnsko-falcké oblasti. V menším je vysazena ve Francii, Jugoslávii, Rumunsku a SSSR. Na Moravě se pěstuje v okolí Kyjova, Uherského Hradiště a v hustopečsko-hodonínské oblasti. V české vinařské oblasti je jednou ze základních odrůd sortimentu pro výrobu červených vín. V Listině povolených odrůd je zapsána od r.1941. Je zapsána v Listině registrovaných odrůd na Slovensku.
Do Čech se tato odrůda dostala okolo roku 1880 a postupně se rozšířila do všech českých a moravských vinařských oblastí. V polovině třicátých let dvacátého století činil podíl Modrého Portugalu z celkové výměry českých vinic 9 % a na Moravě dokonce 16,5 %.V té době tak byl nejrozšířenější zdejší modrou odrůdou. Dnes je to podstatně méně, jen asi 4% , přičemž jeho plochy ve výsadbách se snižují. Průměrný věk porostů této odrůdy je 17,3 let (údaj z roku 2004).
Udržovateli odrůdy jsou Ing.Alois Tománek; Šlechtitelská stanice vinařská, s.r.o., Polešovice; Šlechtitelská stanice vinařská Velké Pavlovice, s.r.o.; VÚRV Praha-Ruzyně, Výzkumná stanice vinařská, Karlštejn.

Charakteristika odrůdy

List odrůdy je velký, tvar čepele pětiúhelníkovitý, třílaločný s mělkými horními bočními výkroji. Vrchní strana čepele listu je slabě puchýřovitá, lesklá. Hrozen je líbivý, velký, křídlatý, středně hustý s krátkou stopkou. Bobule má tenkou slupku, je středně velká, kulatá. Barva bobule je modročerná, dužnina je bez zbarvení. Doba rašení oček je střední. Růst je bujný, s polovzpřímenými letorosty. Dřevo vyzrává jen středně dobře. Nesprchává, proto odrůdě vyhovuje podnož Kober 5BB, ale také SO 4 a Teleki 5C pro hlubší a úrodnější půdy, pro půdy vápenité pak 125 AA.
Sklizňová zralost začíná v první polovině září. Velké hrozny portugalu však snadno hnijí. Nároky na polohu i půdu má tato vděčná odrůda nízké. Dobře snáší sucho, naopak nemá ráda trvale zamokřené, mokré půdy. Na druhé straně je málo odolná vůči houbovým chorobám, ale i vůči zimním a jarním mrazům. Daří se jí na středním i vysokém vedení révy s řezem na kratší tažně, mimořádně vhodné je její pěstování na pergole. Tuto možnost v úspěšné míře využívají zahrádkáři. Vhodné zatížení keře je 6 až 8 oček/m2. Úrodnost je výborná a pravidelná, výnosy jsou pravidelné a vysoké - 12 až 16 tun z hektaru,. Z podobných velkých sklizní jsou však vína řídká, hrozno je kyselejší a má zpravidla nižší cukernatost (okolo 16° NM), kyseliny v obsahu 8,5 g/l, slabou barevnost a nízkou extraktivnost.