Na sexu přeci není nic vzrušujícího

O tom je výstava na hradě Špilberku, výstava s názvem "100.000 let sexu. O lásce, plodnosti a rozkoši". Muzeum města Brna výstavu prezentuje na svých stránkách jako "archeologickou", instalace však neobsahuje pouze archeologické objekty, ale i vyobrazení a předměty novověké ba dokonce i z moderní doby (souhlasíme-li s tím, že moderní dějiny se počítají od r.1789, od Velké francouzské revoluce ).
Na stránkách muzea se dočtete že: "K vidění tak bude na 250 předmětů, které návštěvníkům poskytnou nečekaně různorodý obrázek o lidské sexualitě, nikoliv však vulgárním nebo šokujícím způsobem."
Obávám se, že slovní spojení "nečekaně různorodý", je jistě nadsázkou. Obecně známé publikace zabývající se historií sexuality totiž se zde vystavenými (nebo podobnými) předměty běžně pracují a je-li výstava něčím nečekaná, tak tím že překvapivým způsobem opomíjí současnost, tedy cca posledních 100 let (neopomíjí pohlavní choroby i ty nejsoučasnější).
Výstava je dispozičně rozdělena do dvou celků, první bych bych pracovně označil jako oddělení doby reprodukční, druhý pak jako oddělení doby erotické.
Pokud by se výstava zabývala i současností, dostala by tato část možná název "oddělení doby společenské". Zvykli jsme si na to, že se o sexu hovoří poměrně otevřeně a díky této otevřenosti je mnohem jednodušší si uvědomit jaký má sexualita podíl na zásadních změnách ve společnosti (tady u nás myslím), ke kterým v průběhu moderní doby došlo. Jedná se samozřejmě především o rozdíl v postavení a vnímání rodiny, o postavení ženy, která se stává ekonomicky nezávislou. Důležitý je i svobodný výběr partnerů, který již není tolik vymezen sociálními hranicemi a kterýžto zpětně sociální hranice stírá.
Někdy mívám dokonce pocit, že se sex přeceňuje, že se dává pohlavnímu uspokojení mnohem větší význam než v lidském životě má (pro každého je ten význam samozřejmě jiný). Smutné je že lidé, kteří na žebříčku preferencí při výběru partnera staví sex na nejvyšší příčku, naprosto opomíjejí skutečnost, že jedinec se vyvíjí i po této stránce a že partner, jehož ostatní kvality mohou po deseti letech společného života zůstat téměř neměnné, může za těch deset let několikrát významným způsobem změnit svůj postoj a své potřeby v této oblasti tak, jak to odpovídá jeho součásnému fyzickému i mentálnímu stavu a rozpoložení.

Je pravdou, že jsem se na této výstavě bavil. Absolvoval jsem totiž prohlídku s kamarádkou, se kterou se bavím vždy. Pokud se tedy chcete dozvědět něco co už vlastně víte, na výstavu běžte, ale vyberte si dobře společníka a nebojte se smát a mluvit nahlas. Tohle je totiž výstava o životě a pokud jej tam nevnesete sami, žádný tam nebude.
I.P.