Oheň Garajův, oheň Lenky Valachové

Laco Garaj je známý brněnský výtvarník, Lenka Valachová již má za sebou celkem dost výstav, je však mnohem známější jako herečka a spisovatelka. Přestože jsou jako tvůrci i jako lidé naprosto odlišní, výstavená díla mají jedno společné - jsou to díla skutečně expresivní a silně výtvarná.
Trochu mne trápí že se k výtvarnému umění přidružily tvůrčí disciplíny, které jako svůj vyjadřovací prostředek snad i používají tvar a barvu, a zabývají se  problémy spíše logickými než pocitovými, spíš jako by se jednalo o vědu než o umění. Do našeho slovníku přibyla spousta nových slov, míra poznání a vědění se za posledních sto let změnila tak, že je velmi těžké se v tom orientovat. Lidé se však stále pídí po záhadách nepoznatelného a jedna ze základních otázek - proč jsem vlastně tady - trápí člověka stejně jako vždy nebo možná i silněji. Mnoho lidí se snaží o těchto záhadách mluvit - život po životě, reinkarnace, záhadné vesmírné energie, bůh je láska...
Člověk má přitom nástroj, kterými může uchopit nepopsatelné. Je to umění, které nezná hranici mezi racionálním a iracionálním (připomínám ráció=rozum). Výtvarné umění je toho schopno!

Lenka Valachová

Její obrazy mne překvapily. Během několika málo let vyzrála malířka do podoby zkušeného autora. Z jejích obrazů zmizela nadbytečná ženskost a velmi se pročistily.
Její dřívější díla byla příliš zatížená obsahem, tedy právě úvahami o věcech nadpozemských, současné práce jsou zbaveny složitých návodných konstrukcí (cesty energie, kosmický kříž) a používají ryze výtvarné prostředky. K expresivitě napomáhají nejen barvy ale často až překvapivá kompozice obrazové plochy, o které si myslím že je z velké části intuitivní.
Oheň Lenky Valachové je ohněm vzdáleným, který vás nezahřeje, ale prosvítí celou místnost, je to cíl cesty, snad fata morgána.

Laco Garaj

Přemýšlí a dívá se jako výtvarník. Jeho obrazy žijí svým vlastním životem. Výsledek jeho práce je na první pohled ve shodě s jeho osobností - živelnost, nespoutanost. Ovšem pokud se podíváte lépe, zjistíte že kázeň se kterou je dílo tvořeno je obrovská.

Setrváte-li ve výstavě, začnete přemýšlet v čem spočívá síla výrazu a zjistíte, že se to nedá říci. Můžete namátkou jmenovat - barevnost, tvarová rozvolněnost..., ale po chvíli zjistíte, že obrazy jsou prostě takové.

Garajův oheň je zdejší - můžete si na něm upéct maso, skákat přes, nebo si u něj povídat dlouhé příběhy se sklenkou vína.