Slevy, slevy, slevy

Obchodní domy se předhánějí ve slevách, kam se podíváte vidíte slevy, slevy, slevy. A není se čemu divit, horečka nákupní, která je spojena s obdobím Vánoc již pominula tak co dál. Na trhu se to hemží tedy lukrativitou v podobě nejnižší ceny. Životnost módního svetříku podle módních profesionálů je v současné době kratší, než rok. Už teď se prodává zboží na příští podzim a zimu a nikdo nešije na sklady, jak poznamenala jedna z ředitelek módní společnosti, které se nejvíce objevují v obchodních domech.

Abych se přiznala tahle konzumní módní zábava mne nikdy příliš nenadchla, spíše jsem se na to dívala z povzdálí, protože svůj šatník buduji na jiných základech. Hledám v módě vždy jev, který vyvěrá z mé intuice, či z mé potřeby. Musím se však přiznat, že se neubráním pohledu na tento druh ataku — jde opravdu o podprahový vjem a člověk je tvor ovlivnitelný, zkrátka jestli můžu ušetřit, jdu do toho. Obchodník má však svoji strategii a já si uvědomuji, že na lep se může chytit každý. Problémové měsíce jako je leden a únor jsou k pochopení, jde tu o okurkovou sezónu stejně jako v období letních měsíců a slevy jsou pouhým lákadlem. Na vlně mohutných slev módního oblečení, které se už tradičně mění v obchodech, nejrychleji se vezou i ostatní obchodníci. Všichni se tváří, že nabízí svým zákazníkům mimořádně výhodný obchod, ale realita je někdy úplně jiná. Některé kusy jdou s cenou dolů až o 90%, a na to se přece už chytím i já, protože to je vážně za babku, jde však o pouhé vyskladnění, jak jsem zaslechla z úst jednoho nejmenovaného prodavače. Směšné na tom je to, že těch 90% slevy se v reálu dostává většinou do hodnoty výrobní ceny, nebo do ceny, která je při zavedení výrobku na trh doporučena, odtud tedy pramení ono staré a známé, že trh ničí obchodníci.

Nadsazování cen je jakýsi ryze český jev a pokaždé, když procházím ulicemi a vnímám či spíše všímám si pouze pohledem přeškrtaných cenovek stále stejného zboží, jsem neuvěřitelně zaskočena, na jednu stranu je to k smíchu, že se tento děj neustále opakuje, ale když pak vidím ty načervenalé tváře kupujících neubráním se svému smutku, zkrátka jako bychom byli nepoučitelní. Podporujeme tak jev, který není zdravý a s obchodem nemá nic společného. Zákazníci, kteří jsou chytří a všimnou si nadsazování cen je velice poskrovnu. Takzvaný jev “vodění za nos“ tedy ještě stále funguje.

Při naší integraci do Evropské Unie by navíc měl začít také fungovat jev, který se v západoevroských zemích nazývá kontrola triků s cenami. U nás se zatím podobné kontroly stávají opravdovou výjimkou. Nabídky obchodníků jsou stále ve většině případů nevýhodné, i když to tak na první pohled vypadá, avizovaná cena zpravidla bývá vyšší, než cena platná těsně před zlevněním, neboť zlevnění zboží je základ obchodu a má svoji kulturu. Zkrátka u nás jde stále o fígle. Ve Francii, Británii, i Německu jsou slevy skutečným trhákem ( v první vlně jde vždy o třicet procent a to na veškeré zboží ). Podle slov šéfa nejmenovaného obchodního řetězce se vyplatí přijet i později, kdy slevy jdou do směšných hodnot. Koupit pravou značkovou košili za dvě eura u nás stále není možné, proto se stále vyplatí zdravá opatrnost, neboť u nás na slevách můžete i prodělat. Sice ne hned, ale o dva měsíce, kdy zjistíte skutečnou cenu výrobku, ale pak už s tím nic neuděláte.

Takže se nenechte manipulovat a v obchodě se pohybujte s rozvahou a se zdravým pohledem na věc a navíc troška humoru, jak říká Bolek Polívka — “ironie se soucitem“ neuškodí, uvidíte, že se budete cítit mnohem svobodněji.

Lenka Valachová