Sokolovna v Tuřanech

Sokolovna v Tuřanech

21. května 1905 se konala valná hromada Sokola v Tuřanech, kterou zahájil náčelník Sokola Šlapanice František Charvát. Aklamací byli zvoleni: starostou Tomáš Fila, místostarostou Josef Havelka, náčelníkem Rudolf Jurák, jednatelem Josef Jochman, pokladníkem František Hrabálek, knihovníkem Tomáš Gartner, hospodářem Cyril Blažek a členy výboru Antonín Blažek, Matěj Adámek a Pavel Kolář.

Cvičilo se v hostinci „U zlatého lva" v sále v I. poschodí. Činnost Sokola se rychle rozvíjela a byla bohatá. V roce 1910 a 1911 se zapojují do Sokola noví členové učitelského sboru v Tuřanech Jan Filka, Karel Kratochvíl, Vincenc Šťastný a dále manželé MUDr. Alois Svoboda a Růžena, Marie Havelková - Šťastná. V roce 1912 se VI. Všesokolského sletu v Praze zúčastnilo 24 mužů a 11 žen.

Po I. světové válce v roce 1918 měl Sokol 76 mužů a 49 žen. Novým starostou se stává řídící učitel František Rokos, který na první výborové schůzi 10.1.1919 navrhuje výstavbu sokolovny. Byl zakoupen pozemek „Na nivě", avšak v roce 1921 byla městem Brnem vyřízena žádost o darování „pastviska na stání". Tento pozemek byl rozšířen o koupené sousední pozemky od občanů Šika, Karase a Sedláčka a o darovaný pozemek členem jednoty Františkem Zikmundem. Celé cvičiště měřilo 7000 m2. V roce 1923 zde byla vybudována běžecká dráha dlouhá 120 m. 8. říjen 1926 se usnesl výbor postavit na cvičišti při šlapanické silnici sokolovnu. Plány na sokolovnu vypracoval a jednotě daroval tuřanský rodák architekt Jaroslav Kincl, žijící v Praze. Plány byly vystaveny na výstavě moderní architektury v Praze, kde dostaly I. cenu. V sokolovně je tělocvična 11 x 18m, 6,5 m vysoká, přísálí, dvě galerie, jeviště, 2 klubovny, sborovna a 3 pokojový sokolnický byt. Rok 1927 je rokem stavby sokolovny. Stanovena pracovní povinnost člena 100 hodin.

Náklad na stavbu činil 513.000,- Kčs a vybavení jeviště s oponou stálo 11.500,- Kč. Členstvo odpracovalo 11 250 hodin a dorost 2 170 hodin.

Slavnostní otevření sokolovny bylo za účasti sokolské župy dr. Jindry Vaníčka a za velké účasti občanstva dne 2. září 1928.

Josef Matějek, 6.6.2002

75 let tuřanské sokolovny

„Dne 5. června 1927 konala se slavnost kladení základního kamene. Na pořadu byla dopoledne okrsková štafeta a odpoledne průvod a besídka na cvičišti. Stavební práce dobře pokračovaly zásluhou obětavého členstva, takže stavba byla brzy pod střechou. Kolaudace stavby provedena 5. července 1927. Stavba pokročila do konce července tak daleko, že chyběly jen menší dodělávky a 26. srpna 1927 konala se v nové sokolovně první členská schůze. Sokolovna stála 493 633 Kč 24 h. Členstvo odpracovalo na stavbě 11 250 hodin, dorost 2 170 hodin. Na vysázení cvičiště věnoval br. František Ackermann 250 stromků. Plány na sokolovnu vypracoval a jednotě daroval architekt br. Jaroslav Kincl. Tyto plány byly poctěny I. cenou na výstavě architektů v Praze a měly tehdy cenu 8.000,- Kč."

Tento úryvek pochází z kroniky TJ Sokol Brno-Tuřany, psané v roce 1945. Čiší z něj nadšení, elán a chuť do práce, ze které je jen potěšení a užitek pro druhé. Jó, tenkrát to bylo jiné.

Před 75 lety bylo v sokole 111 mužů a 82 žen - dohromady 193 členů. Ke konci roku 2001 je členů 99 včetně žactva. Za první republiky činil příspěvek 40 haléřů za měsíc, dnes je to 100,- Kč za dospělého a 40,- Kč za děti a důchodce - za 10 měsíců v roce, bez prázdnin!. Tedy členů ubývá a náklady rostou. Logické.

Ale dost srovnávání s minulostí a začneme s dnešním stavem. Tělocvičnu v Sokolovně využívají dva oddíly košíkové, oddíl volejbalu, žactvo a věrná garda sokolské všestrannosti. V dopoledních hodinách zde cvičí základní škola a volné hodiny odpolední jsou pronajímány různým zájemcům za úplatu.

V průběhu roku se zde konají tradiční hody a vostatky, mikulášská nadílka pro děti i dospělé, volejbalové a košíkářské turnaje, občas turnaj ve stolním tenise, běh - Tuřanská dvanáctka.Sál též bývá pronajímán na soukromé akce jak sportovní, tak společenské. Zde patří velký dík panu Pavlu Bártovi za sponzorský dar na úpravu vnitřních prostor sálu, čímž Sokolovna nabyla důstojnějšího rázu. Předsálí bylo upraveno již z výdělku akce Sjezd rodáků 2000 a je nyní vhodné i pro konání rodinných oslav či svateb. Nemalou změnu prodělaly i prostory restaurace, jejího vnějšího okolí. Bohužel nás stále trápí některé problémy se správcovským bytem a nájemními smlouvami v prostorách celého areálu. Doufáme však, že sportovní duch a zdravý rozum zvítězí. Nyní nás čeká ještě oprava celé střechy nad Sokolovnou a úpravy terénu kolem asfaltového hřiště. Financí je však stále nedostatek a tak se snažíme, jak se dá. Myslím, že výbor TJ vydává ze sebe maximum, aby Sokolovna fungovala, jak má. Spolu se správcem budovy a ostatními členy Sokola, za pomoci sponzorů a ÚMČ, doufejme, že se Sokolovna dožije oslavy dalších kulatých narozenin.

V roce 1927 zazdili naši předchůdci do zdi na boční straně vchodu pamětní desku s opravdu výstižným heslem „Tužme se". Tak přijďte mezi nás a směle do práce, ze které je jen potěšení a užitek pro druhé.

Tuřanští Sokoli 2002

Související dokumenty:

satelitní snímek