Úspěch Fakulty vojenského zdravotnictví

odkazovaný dokument: www.unob.cz

---

Jak uvedla 3. března agentura Reuters s odvoláním na časopis Lancet, výzkumníkům na Fakultě vojenského zdravotnictví Univerzity obrany v Hradci Králové se podařilo prokázat účinnost nové kandidátní vakcíny proti akutnímu zánětu středního ucha.

Rozsáhlá studie probíhala v České a Slovenské republice v letech 2000 — 2005 ve spolupráci s několika sty pediatrů, ORL specialistů, mikrobiologů a epidemiologů pod vedením doc. MUDr. Romana Prymuly, CSc., PhD. Zahrnuto bylo celkem 5000 dětí, které byly náhodně rozděleny do dvou skupin, kdy první skupině byla aplikována nová vakcína a druhé pro srovnání vakcína proti hepatitidě A. Obě skupiny dostaly současně hexavakcínu, které pokrývá očkování proti záškrtu, tetanu, černému kašli, hemofilovým nákazám, virové hepatitidě typu B a dětské obrně. Studie byla dvojitě slepá, aby nemohlo dojít ke zkreslení výsledků (rodiče dětí ani lékaři nevěděli do jaké skupiny subjekty sledování patří).
Základním cílem bylo zjistit účinnost vakcíny proti zánětu středního ucha. Na rozdíl od stávající registrované 7-valentní vakcíny Prevenar je tato vakcína 11-valentní (pokrývá 11 nejběžnějších typů pneumokoků) a je konjugována na tzv. D-protein, který je připraven z hemofilů. To právě vedlo k hypotéze o její možné účinnosti jak proti pneumokokovým zánětům středního ucha, tak proti zánětům vyvolaných hemofily. Obě tyto hypotézy se podařilo studií potvrdit a tak vznikla první vakcína, která je vakcínou proti zánětu středního ucha.
Vakcína zabrání výskytu 1/3 všech akutních zánětů středního ucha. I když je toto číslo zdánlivě malé, musíme si uvědomit, že zánět středního ucha vyvolává celá řada původců včetně virových. Jedná se o jedno z nejčastějších dětských onemocnění, které podle celosvětových údajů postihuje až 60 % všech dětí do dvou let věku. Snížení této hladiny o jednu třetinu znamená dopad jak z hlediska zdravotního stavu, tak i ekonomických nákladů.
Publikace v Lancetu - jednom ze dvou nejprestižnějších světových medicínských časopisů — je unikátní, neboť za posledních 27 let, které jsou v elektronické databázi dostupné, se zde žádný Čech jako hlavní autor původní práce nevyskytuje.

Autor: Doc. MUDr. Roman Prymula, CSc., PhD.