Výročí 180 let narození Jana Evangelisty Špirka

Letos uplyne 180 let od narození Jana Evangelisty Špirka. Připomeňme si, při této příležitosti, jeho život a dílo, které jsou s Tuřanami úzce spjaty.
Narodil se 29. prosince 1821 v Třebíči. Roku 1847 byl vysvěcen na kněze a byl vyslán postupně na různá místa jihozápadní Moravy (Babice, Horní Dubňany, Rudíkov), kde působil jako kaplan. Krátce působil jako administrátor v Žebětíně.
V roce 1853 nastoupil na místo kaplana v Tuřanech a v témže roce figuruje jeho jméno na seznamu třiatřiceti tuřanských delegátů a delegátek na III. sjezdu Katolických jednot v Brně. Po úmrtí tuřanského faráře Bartoloměje Vondráka v roce 1868 převzal do správy zdejší faru a této farnosti zůstal věrný až do konce svého života.
Z jeho iniciativy dochází k rozšíření tuřanského hřbitova a v roce 1866 byla zahájena stavba hřbitovní pseudoslohové kaple Vzkříšení Páně na památku odvrácení války, neúrody a moru, jak se můžeme dočíst z nápisu nad vchodem do kaple.
V květnu 1877 se setkává Špirk v Římě osobně s papežem Piem IX. a předává mu petrský haléř farníků. Kromě toho, že vláda tohoto papeže na Stolci svatého Petra (1846-1878) je nejdelší, jakou dějiny papežství znají, byl to první moderní papež, který významně podporoval a šířil mariánskou zbožnost.
Od roku 1883 začal farář Špirk shromažďovat peníze pro zamýšlenou proměnu tuřanského poutního areálu, ke které dochází v letech 1888-1891 (náklady dosáhly 30.648 zlatých 8 krejcarů). Byly upraveny fasády kostela, nově přistavěna sakristie a po bocích stávajícího průčelí byly postaveny dvě vysoké věže - zvonice, spojené s kostelem arkádou a otevřenou sloupovou galerií.. V souvislosti s tím byla stará zvonice z roku 1819 zbořena. Nové věže byly pojmenovány. Levá po císaři Františku Josefu I. a pravá po papeži Lvu XIII. Papežský erb na věži je dodnes zachován. Je to znak rodu Pecci, kterému dominuje světlo velké komety. Papež Lev XIII. (1878-1903), občanským jménem Gioachino Vincenzo Pecci, zpřístupnil v roce 1883 vatikánskou knihovnu a v roce 1891 vydal sociální encykliku Rerum novarum.
Ale vraťme se zpět do Tuřan. Mezi evangelní (levou) věží a chrámovou lodí byla postavena nová kaple Božího hrobu. Mimořádná péče byla věnována vnitřní výzdobě chrámu. V severním nároží areálu byla postavena šestiboká kaple Panny Marie, překvapující svým raně barokním tvaroslovím, které ostatně charakterizuje přestavbu celého areálu v této době.. Dnes se tato kaple nazývá Kaple padlých.
V neděli 25. října 1891 se konala ve vyzdobených Tuřanech slavnost dokončení stavby za účasti brněnského biskupa, řady duchovních i světských hostů a asi 8 tisíc osob. V tuřanské farnosti, kterou tehdy tvořily obce Holásky, Chrlice, Malá Slatina, Maxdorf, Nenovice, Rosenberg a Tuřany, žilo asi 4700 obyvatel. Naši předkové byli velmi obětaví a mnoho práce na stavbě vykonali zdarma.
U příležitosti 70. narozenin byl farář Špirk jmenován konsistorním radou a obyvatelé naší farnosti mu věnovali krásnou rochetu (bílé roucho) a zlatý kalich s věnováním: "Budovateli dvou věží a obnoviteli chrámu Matky Boží v trní, svému milému faráři, věnují vděční farníci 1821-1891".
O deset let později, v roce 1901, to už byl Monsignore Špirk osmdesátiletý, byla jižně od kostela postavena kaple Zjevení Panny Marie v trní s výrazným pseudo-raně-barokním štítovým průčelím, inspirovaným průčelím kostela. Proměna poutního areálu byla ukončena.
Špirk byl zbožný, ušlechtilý a pro církev a vlast vždy zanícený moravský kněz a ctitel Matky Boží. Přestože prodělal v Tuřanech třikrát choleru a těžce onemocněl příušnicemi, byl neobyčejně aktivní a podílel se na mnoha církevních a světských akcích. Neopomenutelný je jeho podíl na rozvoji školství v jednotlivých obcích. Založil několik bratrstev a po léta řídil Katolickou jednotu.
Byl skromný člověk a mezi farníky oblíbená a uznávaná autorita. Obce ho jmenovaly svým čestným občanem. Udržoval významné kontakty ve vládnoucích kruzích, zejména mezi moravskou šlechtou. Za zásluhy o církev byl jmenován papežským komořím, byl majitelem Záslužného zlatého kříže s korunou a císař mu udělil Řád Františka Josefa.
Jan Evangelista Špirk zemřel v Tuřanech ve věku 83 let, dne 18. ledna 1904. Na poslední cestě ho doprovodila řada církevních hodnostářů a velký počet farníků. Jeho hrob se nachází na tuřanském hřbitově v blízkosti votivní kaple. U hrobu stojí bílý mramorový kříž a na mramorovém příklopu je vytesán nápis:
Oko zhaslé, jazyk němý,
Ruka více nežehná,
Srdce, zlata dražší v zemi,
Duch však v ráji prodlívá.
V roce 1942 byla po Špirkovi pojmenována ulice v Tuřanech. Pohledy na průčelí kostela z této ulice patří k nejkrásnějším. Díky Vám, Monsignore Jane Evangelisto, za Vaši blahodárnou pastýřskou činnost, ze které se těšily předchozí i naše generace. S vděčností na Vás vzpomínáme.
Ing. Miroslav Kopecký, Tuřany, L.P. 2001