Vzpomínka na armádního generála Ludvíka Krejčího

Vzpomínka na armádního generála Ludvíka Krejčího

Dne 9. února tomu bylo již třicet let, kdy v nemocnici v Ústí nad Orlicí zemřel tuřanský rodák a bývalý nejvyšší velitel naší slavné předmnichovské armády, generál Ludvík Krejčí.

Pod záštitou tuřanské místostarostky, paní Marie Stehlíkové jsme se toho dne sešli společně se členy Československé obce legionářské, jednoty Brno 2 a občanského sdružení Odkaz legionářů a odboje v naší vlasti i zástupci rodiny před radnicí a na místním hřbitově jsme vzpomenuli památky vzácného člověka, který jako ruský legionář velel bitvám u Bachmače, Marianovky, bojům na Kungurské frontě jako její velitel a posléze celé 2. divizi našich ruských legií, která střežila důležitý úsek Sibiřské magistrály Omsk- Novonikolajevsk-Ačinsk a za minimálních ztrát svoji divizi přivedl až do Vladivostoku.

Po návratu do vlasti již zůstal věren vojenské službě a z hodnosti plukovníka se brzy vypracoval na generála a v roce 1933 byl prezidentem T.G.Masarykem jmenován náčelníkem generálního štábu a v této funkci také potvrdil svým podpisem mobilizační rozkaz prezidenta republiky v kritickém roce 1938, kdy byl pro případ války jmenován generalissimem. Do poslední chvíle byl odhodlán bránit Československou republiku, ale nakonec se podřídil rozkazu prezidenta a přijal kapitulaci.

Během 2. světové války již bydlel v Jablonném nad Orlicí, byl přísně hlídán gestapem a také zatčen a vězněn v Terezíně. Po skončení 2. světové války již nebyl reaktivován a po únoru 1948 byl degradován na vojína a později mu byla rovněž odňata penze, takže se živil jako pomocný dělník. Je obdivuhodné, jak chlapsky nesl svůj pád z nejvyššího místa až na samé dno ponížení. Penze mu byla upravena teprve po pravděpodobné intervenci maršála Koněva, který jej prohlásil za jediného hrdinu roku 1938. Po celou dobu svého života se generál Krejčí rád vracel do rodných Tuřan.

Hezká neformální vzpomínka byla zakončena na radnici krátkým posezením. Občanské sdružení Odkaz legionářů a odboje v naší vlasti se domnívá, že jeho celoživotní úsilí a zásluhy o obranyschopnost československého státu nebyly dodnes dostatečně doceněny a proto dalo podnět pro udělení nejvyššího státního vyznamenání "in memoriam" armádnímu generálovi Ludvíku Krejčímu

Čest jeho památce!

M.A.Fryščok

O generálu Krejčím v encyklopedické publikaci Fakta do kapsy I. – nakladatelství Libri, Praha 2001

Do statě 100 našich válečníků a mužů zbraně byli zařazeni vojevůdci, a to včetně panovníků, kteří se významně zapsali i na válečných polích a dále příslušníci vojenského stavu proslulí svou chrabrostí či vojenským uměním. Mezi těchto 100 válečníků a mužů zbraně byl zařazen také náš významný rodák generál Ludvík Krejčí, od jehož smrti v únoru letošního roku uplynulo již 30 let. V publikaci je heslovitě uvedeno:

LUDVÍK KREJČÍ (1890-1972) – armádní generál. Legionář (bojoval mj. u Bachmače), v letech 1933-39 náčelník hlavního štábu armády, odpůrce přijetí mnichovského diktátu, za okupace pod přísným dohledem gestapa, v letech 1941-42 vězněn. Roku 1947 penzionován, po únoru 1948 degradován a perzekvován.

Vzhledem k tomu, že byla Čs. Obcí legionářskou opětovně podána žádost o udělení nejvyššího vyznamenání České republiky, řádu Bílého lva in memoriam, generálu Ludvíku Krejčímu, odeslal dne 2. dubna 2002 starosta Jan Havlík za naši městskou část následující dopis Komisi pro udělování státních vyznamenání Senátu Parlamentu ČR

Vážená komise,

připojujeme se k návrhu senátorů Ing. Josefa Kani a Ing. Jiřího Šenkýře a k podnětu občanského sdružení Odkaz legionářů a odboje v naší vlasti na udělení řádu Bílého lva in memoriam generálu Ludvíku Krejčímu.

Tuřany jsou hrdy na to, že se tento velký člověk narodil právě zde a že zde je i místo jeho posledního odpočinku. Generál Ludvík Krejčí, vítěz od Bachmače, velitel 6. Hanáckého pluku, náčelník Hlavního štábu čs. branné moci v letech 1933 – 39, opora prezidenta Masaryka, byl spolutvůrcem Československého státu a jeho skvělým obráncem. Minulý režim tyto činy znevážil a přehlížel a současná demokratická společnost je zatím dostatečně neocenila.

Věříme, že vyhovíte návrhu senátorů a zviditelníte tuto skvělou osobnost našich dějin.

S pozdravem

Jan Havlík, starosta