Winter Survival

Jestliže si armádní víceboj Winter Survival vydobyl nálepku extrémní závod, pak dvojnásobně platí takové označení pro hlavní, v pořadí druhou etapu. Během této dvoudenní vytrvalostní etapy musí vojáci jen podle mapy a buzoly urazit šedesátikilometrovou vzdálenost členitým terénem s povinnou výbavou a přitom plnit obtížné survivaloviny, které pro ně připravili učitelé Katedry tělesné výchovy Univerzity obrany.

Na trase závodu je čeká například překonání skalních útvarů s použitím horolezeckých pomůcek, střelba z paintballových zbraní, překonání říční rokle sjezdem po šikmém laně, zdolání ledopádu, pohyb po lanové dráze či přespání ve volné přírodě. Obtížná etapa zpravidla vyřadí ze soutěže skoro celou polovinu družstev. Letos je všeobecně příznivé počasí a v horách jsou dobré sněhové podmínky, takže vojáci většinu přesunů mohou absolvovat na lyžích. Profil trasy je členitý, střídají se výstupy a sjezdy s poměrně značným převýšením.

V úterý 31. ledna byla v údolí Bílého Potoka nedaleko Vrbna pod Pradědem odstartována druhá etapa mezinárodního Mistrovství AČR v zimním přírodním víceboji. V sedm hodin ráno vyrazilo deset družstev a o patnáct minut později zbývajících sedm družstev různými směry na asi třicetikilometrovou trasu. Po sebrání první kontroly nastoupilo všech sedmnáct hlídek kruhovou trasu po kopcích Hrubého Jeseníku. S těžkými batohy na zádech, v nichž nesmí chybět například spacáky, vařiče, horolezecké lano, náhradní oblečení a strava, závodníky čekaly hodnocené i nehodnocené „survivaloviny“.

Nejtěžší disciplínou prvního dne vytrvalostní etapy byla hodnocená survivalovina s názvem Flying Men, nacházející se nedaleko Videlského sedla. Jak název napovídá, rozhodující roli při plnění úkolu na tomto stanovišti hrála obratnost a psychická odolnost soutěžících. Tuto disciplínu plnila kompletní hlídka a závodníci se při ní potýkali se záludnostmi lanové dráhy. Vojáci nejprve vystoupali po širokém lanovém žebříku do koruny vysokých stromů. V patnáctimetrové výšce pak každý z trojice plnil jiný úkol.

První závodník z družstva zdolával dvanáctimetrový úsek od jednoho stromu ke druhému po vodorovném laně, přidržujíc se přitom krátkých závěsných lanových smyček jako úchytů v tramvaji. Ostatně podle toho pořadatelé přidělili název této překážce: Tramvaj. Druhý soutěžící z družstva postupoval po dvou vodorovných lanech ke kladině, z níž skočil na jednoduchý lanový žebřík, po kterém slezl o deset metrů níže a poté přeskočil na další žebřík, po němž již slezl na zem. Třetí člen týmu po překonání lanového koně přestoupil na kladinu a po přitažení visuté hrazdy a zavěšení na ní se kyvadlovým pohybem zhoupl nad šikmou síť, do které po opuštění hrazdy dopadl.

A jak tuto disciplínu hodnotí jeden ze závodníků? „Nejhorší byl asi létající muž. Nejtěžší bylo vyškrábat se nahoru. Zvládli jsme to, ani jeden z nás nespadl,“ řekl nadporučík Petr Ševčík z družstva Hradní stráže.

Do prostoru nouzového přespání postupně dorazilo třináct hlídek, některé již za úplné tmy. Závodníci si ve vymezeném prostoru vedle chaty na Bařinách připravili nouzové přístřešky nebo postavili lehké stany. U společného ohniště si pak usušili svršky, z vlastních zásob připravili stravu a z přírodních zdrojů i tolik potřebné tekutiny. V tento první den II. etapy ze závodu odstoupila čtyři družstva, a to tři ze zdravotních důvodů a jedno z důvodu nesplnění časového limitu dne. V soutěži vedle chrudimských výsadkářů (odstoupili již v pondělí) nepokračují příslušníci Akademie ozbrojených sil z Liptovského Mikuláše, Výcvikového střediska Přerov, 102. průzkumného praporu Prostějov a studenti Fakulty vojenských technologií Univerzity obrany.

Na konci dne roli favorita soutěže potvrdilo družstvo rakouských záchranářů, které hladce prošlo všemi disciplínami a do prostoru přespání dorazilo s dvouhodinovým náskokem před ostatními soutěžními týmy.

Autor: Tiskový mluvčí WS 2006 dr. Pavel Pazdera; aktualizováno: 1.2.2006 13:12:29

zdroj:www.unob.cz