Z historie železničního spojení Brno - Přerov

Před 135 lety byla zahájena stavba trati

Se smělým plánem stavby parostrojní železnice z Vídně na sever do Haliče a na jihozápad do přístavu Terst přišel v roce 1829 profesor vídeňské polytechniky František Xaver Riepel. Výstavbu od roku 1836 zajišťovala akciová společnost ,,c.k. privilegovaná Severní dráha císaře Ferdinanda", která používala zkratku ,,KFNB", odvozenou z německého názvu.

K slavnostnímu zahájení dopravy z Vídně do Brna došlo 7. července 1839 a pak již rozrůstající se železniční síť kolejí začala spojovat moravská města, městečka i vesnice a přinášela s sebou pokrok. Na přelomu 50. a 60. let 19. století si železnice u nás prosadila opodstatněnost své existence. Přibližovala zdroje surovin, především uhlí, podporovala rozvoj průmyslu, sloužila obchodu a hospodářsky povznášela oblasti, kterými procházela. Pomohla lidem smazat bariéru vzdálenosti a urychlila pohyb informací.

Po prohrané prusko-rakouské válce (3. července 1866 u Hradce Králové) císař František Josef I. navštívil Moravu, která byla nejvíce postižena válečnými událostmi, a hledal možnosti, jak škody a nouzi lidí zmírnit. Jedna z nich byla budování nových železnic a proto 18. října 1866 nařizuje ministerskému předsedovi hraběti Richardu Belcredimu, aby jejich výstavba byla urychlena.

Koncesi ke stavbě a provozu železnice Brno-Olomouc-Šternberk s odbočkou do Přerova získala 6. května 1867 kapitálově silná KFNB, která plně převzala do svých rukou přípravné práce a zaháji- la výkup pozemků, který nebyl vždy jednoduchý. Několik domků a hospodářských budov v Holás- kách muselo být zbouráno a to naráželo na odpor majitelů. Pro stavbu tratě vznikla nová samostat- ně hospodařící společnost ,,Moravsko-slezská severní dráha". V polovině roku 1867 byl definitivně stanoven hlavní směr trasy Brno-Přerov s odbočkou v Nezamyslicích na Olomouc a Šternberk.

Stavební práce začaly v září 1867 u Horních Heršpic a již od počátku byly provázeny nepřízní osudu. Vedle špatného počasí to byl i nedostatek pracovních sil, protože zdejší obyvatelstvo bylo postiženo epidemií cholery. Stavební úsek z Brna do Sokolnic realizovala firma Prasch. Původně bylo vybudováno na celé trase osm stanic. Směrem od Brna to byly: Tuřany (dnes Chrlice), Sokolnice, Křenovice, Rousínov, Vyškov, Ivanovice na Hané, Nezamyslice a Chropyně. Přerov měl již železniční spojení s Vídní a Olomoucí od roku 1841. Podél tratě bylo rozmístěno na dohledovou vzdálenost 40 strážních domků a jeden z nich dodnes stojí v Brněnských Ivanovicích (Kaštanová 41).

Na trati vznikla řada zajímavých inženýrských děl. Například příhradový most přes řeku Svratku v Brně, most přes řeku Moravu u Kojetína se čtyřmi poli (každé o rozpětí 27 metrů), nebo viadukt u Nemojan s 15 klenutými desetimetrovými poli. Viadukt nad Tuřanským potokem v Chrlicích (původně Rosenberk) patří se čtyřmi klenutými poli ke středně náročným (část viaduktu zničila 19. dubna 1945 ustupující německá armáda a provoz na trati byl obnoven až 29. září 1945).

Poprvé mohli obyvatelé našich obcí spatřit projíždějící vlak po rozestavěné části trati 16. dubna 1868. Stavba této 88 km dlouhé tratě trvala pouhých 21 měsíců a v polovině července 1869 byla celá trať sjízdná. První zkušební jízda na trati Brno-Přerov byla uskutečněna 5. srpna 1869. Dne 29. srpna 1869 projížděly tratí zvláštní vlaky z obou směrů do Rousínova na slavnost stého výročí orby císaře Josefa II. u Staňkovic. Následující den byl zahájen pravidelný železniční provoz mezi Brnem a Přerovem.

Osobní a nákladní dopravu zajišťovalo z počátku 25 parních lokomotiv, které nesly názvy některých obcí nacházejících se podél trati. Jedna dvounápravová lokomotiva pro osobní dopravu řady IIIb nesla jméno CHIRLITZ (Chrlice) a jedna třínápravová lokomotiva pro nákladní dopravu řady Vc se jmenovala TURAS (Tuřany). Obě byly vyrobeny v roce 1868 (první ve Vídni a druhá ve Vídeňském Novém Městě) a po vzniku samostatného Československa připadly Rakousku.

První neštěstí na této trati se stalo 17. září 1869, kdy u Ivanovic na Hané došlo k roztržení vlaku s následným vykolejením několika vozů, což si vyžádalo tři těžká zranění. Bohužel, i tato trať si během doby své existence vyžádala mnoho lidských životů, zejména na nebezpečných přejezdech.

Postupně byly budovány nové stanice a zastávky. Dne 1. listopadu 1877 byla otevřena provizorní zastávka v Brněnských Ivanovicích (Vejvanovice/Nennowitz) a řádná zastávka byla uvedena do provozu 1. dubna 1888. Podobně tomu bylo i v Holáskách, kde osobní vlaky zastavovaly od 9. července 1894 a řádná zastávka zde byla zbudována v roce 1910. Pro obyvatele našich obcí to znamenalo urychlení dopravy zejména do Brna, kam dojížděli především za prací, ale i vzděláním a kulturou.

V řadě měst i obcí podél přerovské trati vznikaly cukrovary a proto se trati také říkalo ,,řepná dráha". Od začátku roku 1886 byly Moravsko-slezské severní dráhy začleněny do sítě KFNB. V roce 1906 byla Severní dráha císaře Ferdinanda zestátněna a její tratě se staly součástí státních drah (zkratka k.k.StB), od roku 1918 jako ČSD a od roku 1993 ČD. Jedna z významných událostí v dějinách železniční stanice v Chrlicích se stala 21. června 1924, kdy zde byl slavnostně přivítán prezident Tomáš Garrigue Masaryk, který tudy projížděl.

Po roce 1970 byly na této trati postupně nahrazovány parní lokomotivy za motorové. Naposledy se v osobní dopravě objevily v roce 1978 a od té doby můžeme parní lokomotivu spatřit jen při pořádání nostalgických jízd. V roce 1970 byla zrušena zastávka v Brněnských Ivanovicích. Také železniční zastávka v Holáskách byla po zavedení autobusové linky č. 63 (1972) využívána ve stále zmenšující se míře a v roce 1979 byla zrušena.

Významnou změnou prošla trať Brno-Přerov v letech 1992-95, kdy byla elektrifikována. Traťový úsek Nezamyslice-Brno je napájen střídavou napěťovou soustavou 25kV, 50Hz a poslední úsek z Vyškova do Brna byl zprovozněn 30. června 1995. V tento ,,historický" den poprvé na trati Ostrava-Přerov-Brno projel zvláštní vlak R 33400 tažený elektrickou lokomotivou.

Přítomnost železnice se promítla i do názvosloví některých ulic. V Holáskách existovala v letech 1949-61 ulice U dráhy (dnes Na hrázi). V Chrlicích jsou to ulice U dráhy a U viaduktu (obě od r. 1972) a ulice Nad nádražím (od r. 1991). V letech 1949-72 zde existovala ulice Nádražní (dnes Rebešovická).

I přes prudký nárůst automobilové dopravy má trať Brno-Přerov (ČD 300) důležité postavení v osobní dopravě, kdy po ní jezdí i dálkové vlaky, spojující významná moravská města a turistická centra. K oblíbeným vlakům patří RADHOŠŤ, SLEZAN, PRADĚD, ONDRÁŠ či MORAVAN. Za dobu své existence prošla železniční doprava velkými technickými změnami, ale její původní úloha - dovézt cestující a zboží kvalitně a bezpečně do cíle jejich cesty - se nezměnila.

Napsal Ing. Miroslav Kopecký

publikováno 26.5.2002