Žebětín - historie

odkazovaný dokument: www.brno.cz

---

Žebětín - historie

Znak Žebětína tvoří dělený štít. V horním zeleném poli je heraldicky vpravo umístěna stříbrná radlice, vlevo zlatý hrozen (vychází z pečeti hradu Veveří). V dolním stříbrném poli se nachází červené srdce, z něhož vyrůstají na zelených stoncích tři červené květy (pečeť kláštera cieriaček na Starém Brně).

Vlajka Žebětína vychází ze znaku. Tvoří ji dva vodorovné, stejně široké pruhy. V horním, zeleném pruhu je umístěna stříbrná radlice, vedle ní zlatý hrozen. Dolní pruh je stříbrný.

Žebětín se rozprostírá na území o rozloze 1 359,9895 ha na rozhraní dvou geomorfologických jednotek - České vysočiny a Západních Karpat a dvou fytogeografických obvodů českomoravského mezofytika a Panonského termofytika, které výrazně ovlivnily podobu, faunu a flóru dané oblasti.
Nejstarší známé kompaktní osídlení Žebětína se nacházelo severně od obce v trati Drdi, kde bylo objeveno rozsáhlé sídliště prvních zemědělců na území České republiky, a to z doby třetího tisíciletí před Kristem, tzn. lidu keramiky volutové a neolitické moravské malované. Tehdejší lid choval dobytek, vyráběl keramické nádoby v keramické peci, k textilní výrobě užíval tkalcovský stav, šídla a jehly, používal hlazené, štípané a vrtané kamenné nástroje.

1235 - první písemná zmínka o obci - týká se svobodného pána Hostislava ze Žebětína, který za služby pro zeměpána obdržel dvůr s polnostmi.

1370 - byla obec rozdělena na tři části:

I. část - náležela k hradu brněnskému (od r. 1517 díl kláštera na Starém Brně)

II. část -náležela k hradu Veveří a podacím právem kostelním

III. část - náležela ke kláštěru sv. Tomáše v Brně

 

1437 - za švédských válek byla opuštěná fara i kostel sv. Bartoloměje téměř zničeny

 

Školy:

Založení školy v Žebětíně se datuje začátkem 17. století. Na místě původní budovy - u kostela na Křivánkově náměstí - stojí dodnes trojtřídní škola.

 

1732 - kostel sv. Bartoloměje obnoven

1787 - farní budova obnovena

1848 - došlo ke sloučení všech tří dílů v jednu obec

1869 - obec měla celkem 849 obyvatel a sestávala ze 155 domů

1869 - Žebětín povýšen na samostatnou farnost

1880 - obec měla celkem 904 obyvatel a sestávala ze 169 domů

1890 - obec měla celkem 1 001 obyvatel a sestávala ze 185 domů

 

20. října 1894 - vznikl Spolek vojenských vysloužilců, podobně jako v mnohých jiných městech a obcích - jeho činnost zanikla na počátku druhé světové války.

1896 - byl v obci založen Hasičský sbor - a je činný dodnes

1904 - byla otevřena druhá žebětínská škola, dvojtřídní, na dnešní Kohoutovické ulici

Obě základní školy prošly mnoha opravami a dodnes slouží svému účelu (základní škola pro 1. - 5.ročník).

1922 - bylo započato se stavbou nového kostela - podle plánů architekta Vladimíra Fischera ve zjednodušeném klasicistním slohu s detailními plány architekta Vašíčka

26. 8. 1923 - slavností svěcení provedl biskup Dr. Norbert Klein

 

Masarykův okruh:

1929 - byly zahájeny zaměřovací práce na dosud blátivé silnici z Kohoutovic do Žebětína a dále do Ostrovačic

1930 - započaly práce na výstavbě trati pro mezinárodní závod automobilů na silnicích. Délka okruhu byla 29 142 m.

28. září 1930 - jel se první závod na Masarykově okruhu

Od roku 1937 se zde již závody nekonaly. Byly obnoveny po více než desetileté přestávce na zkráceném kruhu a v průběhu let prošla trať řadou proměn. Postupně s rozvojem motorismu se její podoba stala nevyhovující především z bezpečnostního hlediska.

 

1971 - byla obec připojena k městu Brnu a stala se jeho součástí

1977 - byla v obci otervřena samostatná mateřská škola

1986 -  byl otevřen nově vybudovaný závodní okruh, umístěný na rozhraní katastrálního území Žebětína a Ostrovačic. Trať je dlouhá 5 403,19 m, široká 15 m a spl- ňuje požadavky na moderní, bezpečnou závodní dráhu

1990 - došlo k obnovení místního úřadu a Žebětín se stal jednou z 29-ti městských částí v rámci města Brna

1997 - došlo k několika úpravám kostela sv. Bartoloměje i fary

 

Historické objekty a zajímavosti:

Dominantou Žebětína je již zmíněný kostel sv. Bartoloměje, stojící na rozhraní Křivánkova náměstí a ulice Dlážděné.

Dnešní kaple s věží (starý kostelík) byly postaveny v první polovině 14. století z popudu královny Elišky Rejčky.

Fara (také již zmíněna).

Socha sv. Jana Nepomuckého z mušlového vápence ve stylu pozdního baroka - na Křivánkově náměstí.

Boží muka z roku 1764 - na rozcestí ulic Hostislavovy a Chrpové směrem k Bystrci - jsou tradičního, sloupkového typu s okosem soklové části, nohoře ukončeny slepou lucernou s křížkem, použitý materiál - místní, červený písekovec.

Křížky z nejrůznějších let jsou umístěny při výjezdu z obce - směrem k Veselce, ke Kohoutovicím, k Ostrovačicím, na křižovatce ulic Khoutovická a Hostislavova (směrem k Bystrci).

Památku obětem první světové války připomíná pomník v parku na Křivánkově náměstí, obětem druhé světové války je věnován pomník nad Žebětínem směrem k Ostrovačicím.

Na potoku Vrbovci pod horou zvanou Pekárna stojí žebětínský vodní mlýn, zmiňovaný již v 16. století. Sloužil svému účelu až do roku 1918, kdy jej nový majitel upravil na lovecký zámeček, ponechal však přilehlý hospodářský dvůr. V roce 1923 získal objekt známý brněnský advokát, který jej vlastnil až do zabrání státem. Po letech chátrání získal celý areál jezdecký klub, který tu zřídil restauraci a v hospodářských staveních chov koní a jezdecký oddíl. V současné době se v upravených prostorách nachází ubytovna a restaurace.

Na ulici Kohoutovické se nachází původně panská kovárna, přináležící k veverskému dílu. Ta připadla obci, která ji roku 1866 prodala panu Křivánkovi. Rodina Křivánkova vlastnila a provozovala kovárnu až do roku 1970, kdy darovala zařízení kovárny Technickému muzeu v Brně. Dnes je toto zařízení součástí expozice kovárny v Těšanech.

V ulici Klobouček jsou pozemky, kde se vyráběly nepálené cihly. Tady byla v roce 1876 zprovozněna cihelna a pec pro výrobu pálených cihel. Provoz cihelny byl ukončen v roce 1937, do roku 1900 se v ní také vyráběly ručně střešní hladké tašky. Po roce 1890 byla postavena konkurenční cihelna. Cihelnu získal později jeden majitel. V sedmdesátých letech byly budovy zbourány, na jejich místě vznikly montované výrobní haly, které dnes užívá firma vyrábějící betonovou zámkovou dlažbu. 

Přírodní památky:

Žebětínský rybník - o rozloze 4,4ha, ležící při severním okraji obce, směrem k Bystrci. Rybník je napájen potokem Vrbovcem pramenícím v Helenčině studánce. Patří k chráněným památkám (vyhlášen v roce 1985).

Pekárna - rozloha 59,75 ha, ležící východně od rybníka - je tvořena dubohabrovým lesem, místy se vyskytují staré borovice na skalnatých půdách. Z rostlin jsou zastoupeny především teplo- a stínomilné druhy, z nich je deset druhů přísně chráněných rostlin. Pekárna je rovněž významným hnízdištěm zpěvného ptactva. V roce 1989 vyhlášena přírodní památkou. 

Močírky (Augšperský potok) - rozloha 1,8 ha, jedná se o údolí s meandrujícím potůčkem v zamokřených, místy až bažinatých lukách, lemovaných širokým pruhem křovin, které jsou bohatým hnízdištěm drobného ptactva. Louky jsou porostlé převážně společenstvím ostřic a bylin. Údolní svahy jsou pokryty lesními porosty s převážným zastoupením habru.V roce 1989 byly vyhlášeny přírodní pomátkou.


Za komunikací Bystrc - Veselka se na rozloze cca 11 ha v dolní části zalesněného svahu vrchu Holedná (391) nacházejí soliflukční proudy, které jsou vědecky cenným dokladem vývoje reliéfu daného území. Mohutné proudy pak předurčují tuto oblast jako potenciální území pro další pohyby půdy a plošnou erozi.

V žebětínském katastru roste nejstarší a nejmohutnější dub letní, a to u vycházkové cesty od sídliště v Kohoutovicích. Má rozložitou korunu, boulovitý kmen i hlavní větve. Výška stromu je 23 m, obvod kmene 365 cm.